Osamělost jako rizikový faktor
Často v poslední době slyšíme a čteme v mediích, že osamělý člověk má vysoké riziko zdravotních potíží a zkrácení života. Jsou o tom důkazy?
Na ročním kongresu Americké psychologické společnosti byly prezentovány výsledky analýzy 148 studií s celkovým počtem účastníků přes 300 tisíc osob. Z těchto výsledků se potvrdilo, že přiměřené sociální umístění snižuje riziko předčasného úmrtí na polovinu. Jiná analýza zahrnovala přes 70 studií s více než 3.4mil. osob a dokazovala, že osamění a sociální izolace má významný efekt na riziko předčasného úmrtí. Toto riziko je větší nebo alespoň obdobné jako ostatní rizikové faktory, např. obezita a kouření. A další dlouhodobá studie již publikovaná v roce 2016 dokazovala, že osamění zvyšuje riziko koronárních příhod a mozkové mrtvice o třetinu. Navíc tato studie prokazovala, že osamění zhoršuje i kognitivní funkce ( paměť).
Samozřejmě se vždy vyskytnou i oponenti, kteří zdůrazňují špatnou prokazatelnost termínu osamění a raději počítají vykouřené cigarety a váhu pacienta. Ale myslím, že podceňování rizika osamělosti a sociální izolace se již nevyplácí v současné generaci starších lidí. A se stárnutím populace bude problém čím dál tím tíživější.
Je proto chvályhodné, že se objevuje stále více aktivit, které se snaží starší lidi vtáhnout do společných aktivit: kluby důchodců, vzdělávání jako jsou Univerzity třetího věku, možnost pokračování v zaměstnáních, kde se setkávají s dalšími lidmi ( pokud to zdravotní stav a charakter zaměstnání dovolí - většinou administrativní povolání, lékařské, advokátní apod). Objevují se programy „ nalezení přátel“ – befriending.
V předešlých článcích jsem psal o výhodách umístění starých lidí do domovů pro seniory. Nejde opravdu o „ odkládání“ seniorů, ale právě zajištění jejich resocializace, začlenění zpět do společnosti. Ruku na srdce: myslíte si, že postačí, že se přijedete podívat na osamělou osmdesátiletou maminku nebo otce jednou za 14 dní nebo za měsíc. Nakoupit jim jídlo nestačí. Potřebují si povídat, sdílet podobné starosti. Ale je důležité i jejich zaměstnávání, cvičení, vycházky, výlety pravidelný režim v hygieně a stravování.
V předešlém odstavci jsem se zmínil, že osamělost zhoršuje i kognitivní funkce ( paměť)´. Farmakologický průmysl chrlí mnoho přípravků zahrnujících chybějící minerály, vitamíny a mnoho důležitých látek. Je však málo důkazů, že by to byl přínos pro seniory, spíše je to ohromný přínos pro farmaceutické firmy. A to nechci zmiňovat vedlejší účinky podávaných léků. Co se však již prokázalo opakovaně: mírné cvičení, procházky dvakrát týdně příznivě ovlivňují vznikající příznaky. A když k tomu přidáme i trénink právě paměti (různé soutěže, křížovky, sudoku). Vím, že právě takové aktivity se dějí v klubech důchodců. Zdravím tímto neúnavnou Zdenu Bohmanovou a jejich ohromnou partu turistů a oceňuji práci asistentů v domovech pro seniory, kteří se podobným činnostem věnují.
Všechny dosud vydané texty najdete na ww.reha-arnika.cz (http://www.reha-arnika.cz/index.php/rehabilitacehorni/okenko-rehabilitacniho-lekare). Napište nám nebo zavolejte, jaké téma by Vás zajímalo…
Zdeňka Šosová a MUDr. Zdeněk Šos, Rehabilitace Šos sro, Dobrovského 254, H.Týn, tel. 379 428 620. Na vyšetření u našich lékařů se objednávejte telefonicky na těchto telefonních číslech ráno mezi 7. a 8. hodinou.